Novela, jež má umožnit uzavírání manželství párům stejného pohlaví, leží v Poslanecké sněmovně již rok. Zákonodárci se od března tématem nezabývali a předloha stále nepostoupila z prvního čtení. Na Malostranském náměstí se proto sešla asi stovka lidí, aby poslance vyzvala k větší aktivitě. Pořadatelé sdružení pod hlavičkou kampaně Jsme fér nevidí důvod, aby se legislativní proces dále protahoval.

„Je to rok od doby, co poslanci vyslyšeli náš silný hlas v podobě sedmdesáti tisíc podpisů pod peticí. Je čas, aby Poslanecká sněmovna poslala zákon do druhého čtení. Upřímně nerozumím tomu, na co poslanci čekají. Přijetí zákona totiž pomůže mnoha lidem. Ideálně by se schválení mohlo zvládnout během léta,“ řekl před shromážděním ředitel festivalu Prague Pride Czeslaw Walek.

Ten dále vyzval přítomné, aby podpořili kampaň Jsme fér tím, že osloví poslance a budou o tématu mluvit s lidmi ve svém okolí. Walek avizoval, že když průtahy v Poslanecké sněmovně neskončí, pořadatelé přijdou dvanáctého září s dalším happeningem.

Manifestace se odehrála v uvolněném duchu. Aktivisté přítomným rozdávali svatební koláčky, u stánku v rohu náměstí poskytovali informace k tématu a připravili i kulturní program. Myšlenku manželství pro všechny navíc přišli veřejně podpořit i někteří politici včetně pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti).

„Naše město je hrdé na svou otevřenost a rovný přístup ke všem. Jako člověk, co má zákonné právo oddávat lidi, nechápu, proč by měla být možnost se brát vyhrazena heterosexuálům,“ poznamenal s apelem na poslance. A dodal, že věří v úspěch kampaně.

Mezi dalšími řečníky vystoupil i výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví Michal Pitoňák. „Společnost je ready, a to již docela dlouhou dobu. Jen to nahoře jaksi stále není vidět a slyšet. Podpora manželství pro všechny dlouhodobě roste. Navíc bychom neměli zapomínat ani na to, že podpora veřejnosti je často až výsledkem přijetí patřičných zákonů. Což jsme v případě manželství pro všechny mohli vidět v některých západních zemích,“ řekl.

„Jedním z mnohých důvodů pro schválení novely je i to,“ pokračoval, „že mezi LGBTQ+ lidmi ubude pocitu beznaděje“. To se může promítnout i na míře sebevražednosti. Pitoňák uvedl, že po zavedení manželství pro všechny se ve Spojených státech snížil počet sebevražd mezi středoškoláky o sedm procent. U queer zástupců stejné věkové skupiny to bylo číslo dvojnásobné.

Poslední jednání ve Sněmovně provázely homofobní výpady

Poslanci se manželstvím pro všechny naposledy zabývali ke konci března. Novelu zákona tehdy projednávali souběžně s návrhem na změnu Ústavy z pera zákonodárců z řad KDU-ČS“, jež má za cíl ústavně ukotvit manželství coby výlučný svazek muže a ženy. Sněmovna nakonec nehlasovala o ani jedné z předloh, a to i kvůli obstrukcím ze strany konzervativních poslanců.

Ti v rozpravě obšírně vylíčili vše, co jim na prosazování práv LGBTQ+ lidí vadí. Patrik Nacher (ANO) varoval před genderově neutrálním oblečením, Jaroslav Foldyna (ČSSD) se hrozil „návratu neomarxistů“, Václav Klaus mladší (Trikolora) pro změnu vyzýval menšiny, aby jej „neotravovaly svou sexualitou“.

Tomio Okamura (SDP) podnikal historické exkurzy k zániku římské civilizace, k jejímuž osudu podle něj manželství pro všechny povede. Současně ale tvrdil, že proti LGBTQ+ lidem nic nemá, protože má kamaráda gaye. Lubomír Španěl (SPD) poučil přítomné, že „muži mají penis a ženy vagínu.“ „Já za to nemůžu, že to tak pán Bůh nebo Darwin vymyslel,“ dodal. A o nejhanebnější výrok se postarala Monika Jarošová (SPD), která přirovnala sňatky stejnopohlavních párů k zoofilním či pedofilním stykům.

Téma je ožehavé i na vnitrostranické úrovni. Jediná strana, která manželství pro všechny podporuje jako celek, jsou Piráti. Na opačné straně stojí lidovci, SPD a většina ODS. Ostatní poslanecké kluby včetně vládní koalice politického hnutí ANO a ČSSD v sobě sdružují poslance s nejrůznější mírou otevřenosti, či naopak homofobie.

Většina veřejnosti manželství pro všechny podporuje, byť se výsledky průzkumů liší podle formulace otázky. Párům stejného pohlaví by sňatky umožnilo zhruba jednašedesát procent lidí, mezi mladšími dokonce o dvanáct procent více. Za narovnání práv se přimlouvají osobnosti veřejného života i mnozí akademici, kteří se věnují psychologii, psychiatrii či sexuologii.